Ranní chvilky | neděle 17. dubna

Nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého.

Ž 59,17

Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy!

2K 1,3

Tento náš svět není v pořádku. Soukromé hrady vynalezli kvůli vlastní bezpečnosti Evropané a nebylo snadné si je prosadit proti závisti okolí, proti králi, proti nepřátelům. I v Izraeli mohl mít hrad jenom král. Tak se tento žalm stal vyznáním víry budoucího krále – Ježíše z Nazaretu. Ten chodil i mezi nepřáteli s radostí a zpěvem, a když přišel den jeho utrpení, skryl u Hospodina vše cenné, takže nezhřešil. Ale protože Ježíš Kristus své dary rozsypal mezi nás a nic si nenechal, můžeme si hrad v Hospodinu postavit sami: místo, kde se schováme, když tlak světa nebo jeho trápení ohrozí život, který nám on daroval.
Bože můj, obklop mne svým milosrdenstvím jako hradbou a naplň mne radostí a zpěvem, abych nezhřešil.

J 15,1-8 * 1J 5,1-4 * Ž 96